Kontakt pro média
20. 1. 2026
Rozhovor Petra Novotného pro Hospodářské noviny: Máme největší objem zakázek v historii

Když před téměř třemi lety přebíral Petr Novotný vedení Škody Group, nebyl plzeňský výrobce vlaků a tramvají v úplně nejlepší kondici. Zákazníci na firmu tlačili kvůli pozdním dodávkám a kvůli poskytnutým úvěrům se ozývaly i banky. Sám Novotný označil v rozhovoru s Hospodářskými novinami rok 2023 za „slzavé údolí“. Ztráta podniku tehdy byla asi 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) a pro překonání nejhoršího období potřeboval pomoc skupiny PPF nejbohatší Češky Renáty Kellnerové.
Když před téměř třemi lety přebíral Petr Novotný vedení
Škody Group, nebyl plzeňský výrobce vlaků a tramvají v úplně nejlepší kondici. Zákazníci na firmu tlačili kvůli pozdním dodávkám a kvůli poskytnutým úvěrům se ozývaly i banky. Sám Novotný označil v rozhovoru s Hospodářskými novinami rok 2023 za „slzavé údolí“. Ztráta podniku tehdy byla asi 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) a pro překonání nejhoršího období potřeboval pomoc skupiny PPF nejbohatší Češky Renáty Kellnerové.
Po dvou letech, kdy se ve Škodovce dělalo všechno pro to, aby se vyrábělo efektivněji, levněji a s mnohem vyšší marží, je ale Novotný optimističtější. „Rok 2025 byl pořád zčásti stabilizační, ale poprvé významně rozvojový,“ řekl při rozhovoru v pražském sídle PPF v Dejvicích.
Za velký úspěch považuje Novotný největší objem zakázek Škody Group v historii, nových bylo jen za loňský rok za 38 miliard korun. Zatím poslední byla v prosinci ohlášená zakázka v Lotyšsku na 16 bateriových elektrických jednotek (BEMU) za 160 milionů eur, tedy necelé čtyři miliardy korun.
Tato výroba už navíc přinese solidní marže a nehrozí penále za pozdní dodávky, s nimiž firma dříve bojovala. „Vyrábíme včas a po roce 2020 se podařilo obnovit nefungující a drhnoucí dodavatelské řetězce,“ vyzdvihl Novotný. Cení si i zavedení modularity výroby a schopnost používat část komponentů opakovaně. Ať už jde o pohony ve Škodě Electric, vyrábějící trolejbusy a elektrobusy, nebo brzdy a řídicí systémy u vlaků a tramvají.
PROSTOR PRO VYŠŠÍ VÝROBU
Škoda Group je zkrátka pohledem svého ředitele v lepší kondici. „Výsledky ještě nejsou auditované, ale můžu říci, že EBITDA bude výrazně lepší. Oproti roku 2024 zhruba dvojnásobná,“ řekl Novotný. Předloni byl provozní zisk před odpisy 62 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun).
Veseleji bude i v dejvickém sídle PPF. Škoda Group v portfoliu skupiny, vedle jejích dalších investic do telekomunikací, médií nebo bankovnictví, dosud úplně nezářila. Poslední větší zisk (zhruba čtyři miliardy korun) přinesla v roce 2022. A to jen díky jednorázovému prodeji značky a známého loga s okřídleným šípem, které může Škoda Group používat do roku 2029. Kupcem byla mladoboleslavská automobilka Škoda Auto.
Podnik se ale letos chystá vyplatit PPF zpět peníze, které její majitel do strojírenské firmy poslal během roku 2023. „Máme ambici tuto pomoc v roce 2026 vrátit,“ potvrdil Novotný.
Pozitivní pro PPF je i to, že po vlně investic do rozšíření výrobních kapacit ve výši 105 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun) je podnik na nějaký čas zainvestovaný. „Můžeme bez větších problémů zvýšit výrobu o 100 vlakových vozů. Máme dostatek volného místa i nástrojů, zařízení a technologií,“ řekl Novotný. V roce 2024 vyrobila Škoda Group celkem 432 tramvají, vlaků a trolejbusů. Další významnější investice do výroby by si podle Novotného vyžádala až potřeba zvýšení produkce o 200 vagonů ročně.
S TRAMVAJEMI DO EVROPY
Optimismus šéfa Škody Group nestojí jen na lepší organizaci výroby, synergiích a lepších nákupech materiálu. Podle Novotného je pozitivní, že plzeňský výrobce není závislý na jednom výrobku a jeho příjmy přicházejí z nových produktů, které firma vyvinula. Funguje tak propojení mezi obchodem a inženýringem.
Rok 2025 byl ve Škodě nejvíc zaměřený na tramvaje. Jen do německých měst jich firma dodala 250, vyhrála i nový tendr v Mohuči. Také při výrobě tramvají se snaží v Plzni fungovat modulárně a dostat výrobu ze tří typů ideálně na jeden, maximálně dva typy.
Novotný je na kvalitu nových plzeňských tramvají patřičně hrdý: „Troufnu si říct, že můžeme být nejlepší na světě,“ tvrdí. Příkladem jsou nové tramvaje pro Prahu, které mají mimo jiné otočné podvozky s převodovkou a jsou výrazně tišší. Uspět s tímto designem by Škoda chtěla také v bulharské Sofii, rumunské Bukurešti a v Polsku.
Ambicí českého výrobce je průnik právě do Polska, kde ale působí silný domácí výrobce Pesa. V zemi je minimálně 15 měst, jejichž dopravní podniky tramvaje provozují. V tramvajích bude pro Škodu Group klíčový tendr pro hlavní město Varšavu, do kterého se firma přihlásí, jakmile bude znovu vypsaný. Česká firma už pro polskou metropoli vyrobila soupravy metra. A v roce 2017 už jeden velký tendr na více než 200 tramvají vyhrála. Nakonec byl ale pro nedostatek financí zrušen. Etablování se v Polsku je pro Novotného důležité a Škoda Group dělá kroky k tomu, aby svoje šance zvýšila. „Cílíme tam u tramvají na vytvoření centra excelence (pro servis a vývoj přímo pro polský trh – pozn. red.). Dali jsme také najevo, že bychom rádi kooperovali s lokálními hráči,“ řekl Novotný.
ROK VLAKŮ A PŘEMÝŠLENÍ O AUTOBUSECH
V roce 2026 naopak budou prioritou podniku vlaky. Škoda Group získala v Česku nové zakázky pro tři dopravce a je s elektrickými vlaky úspěšná i v zahraničí. Novotný vidí jako zásadní konstrukci soupravy pro dopravce Arriva, která zvládne rychlost 200 km/h. „Díky tomu jsme se dostali o krok dále na rychlejší železnici. Než budou vysokorychlostní koridory. Je to také důležité pro německý a obecně západní trh,“ zdůraznil. Zakázka pro Arrivu na 22 nízkopodlažních elektrických jednotek je za sedm miliard korun, s možností dalších opcí.
Jiným slibným produktem jsou hybridní vlaky objednané dopravcem RegioJet podnikatele Radima Jančury. Ten vyhrál železniční tendr pro severovýchod Čech, kde nejsou tratě plně elektrifikované. RegioJet si u Škody objednal 34 hybridních vlaků. Takzvané BEDMU (Battery Electric Diesel Multiple Unit) mají místo 12 bateriových packů jako plně elektrické soupravy (BEMU), jen pět packů. A také dieselový agregát, který doplňuje pohon, když baterie nestačí, tedy u vzdáleností nad 100 kilometrů.
Ohledně plně vodíkových vlaků, s nimiž experimentuje třeba Siemens, je Novotný zatím skeptický. Vysoká cena zeleného vodíku a problémy s jeho plněním podle něj komplikují ekonomiku jejich provozu. Jeho pohledu nahrává i nedávné rozhodnutí francouzského Alstomu, který vývoj vodíkových vlaků zastavil. Novotný ale vodík úplně neodepisuje, jen se podle něj ke slovu nedostane dříve než ve 40. letech.
Šéf Škody Group v sobě nezapře člověka, který má zkušenosti s byznysem s autobusy. Před vstupem do Plzně působil Novotný 14 let na různých ředitelských pozicích ve světě ve švédském výrobci autobusů a nákladních aut Scania. Skupina PPF také v roce 2020 koupila poloviční podíl v tureckém výrobci autobusů Temsa. Podle Novotného má Škoda Group ambici do kolové dopravy významněji vstoupit. „O způsobu diskutujeme s akcionáři. Zatím jsme u trolejbusů a autobusů spíše dodavatelem komponentů, i když jsou pod naší značkou,“ uvedl.
ČEKÁNÍ NA ÚSPĚCH MIMO EVROPU
Velké věci čekají Škodu Group na domácím česko‑slovenském trhu, jehož podíl na celkovém obratu firmy je přibližně 35 procent (v roce 2024 byly tržby 1,1 miliardy eur, tedy asi 27 miliard korun). Podle Novotného si plzeňský výrobce musí udržet významné procento trhu, kde získává reference a zkouší nové produkty. Škoda by zde podle něj, jako zaměstnavatel deseti tisíc lidí, měla mít podobnou pozici jako Siemens v Německu nebo Alstom ve Francii.
Velmi důležitý bude pro Škodu Group takzvaný supertendr pro Středočeský kraj a Prahu. Podnik pro tendr už několik let vyvíjí elektrické jednotky 22Ev. „Bereme to velmi vážně. Významně jsme do tohoto řešení investovali. Konkrétnější ale nebudu,“ řekl k dotazu, jak by firmu poškodilo, pokud by si ji vítězný dopravce jako dodavatele nevybral. O 30letý tendr se uchází České dráhy, RegioJet a Arriva.
Přes důležitost domácího trhu chce Škoda Group hlavně posilovat export. „Chceme vnímat celou střední Evropu podobně jako český a slovenský trh. Za domácí trh považujeme Polsko a Německo, stejně jako Balkán a Pobaltí,“ řekl Novotný. Do budoucna vidí jako důležitou Ukrajinu. Mimo tyto trhy se Škoda ve Francii zajímá například o zakázku pro Eurotunel. Chce rozšiřovat tržní podíl v Itálii a udržet si ho ve Skandinávii, kde má ve Finsku závod v Otanmäki a působí pod názvem Škoda Transtech. Proto se firma brání vyřazení z tendru na tramvaje v Helsinkách. Naopak loni uspěla v zakázce na metro ve švédském Stockholmu.¨
Mimo Evropu je pro plzeňskou firmu momentálně místem číslo jedna Uzbekistán. Tomu odpovídá i čas, který Novotný této středoasijské zemi věnuje. Za poslední rok zde byl několikrát. Jde totiž o zakázku na 30 vlaků s možným rozšířením až na 100 kusů. Škoda Group už v uzbeckém tendru přede dvěma lety uspěla. Vše ale ztroskotalo na exportním financování, které, jak Novotný připouští, nebylo ze strany Škodovky ideálně připravené. S pomocí státní pojišťovny EGAP i Evropské komise a jejího programu Global Gateway se ale nyní naděje na zisk kontraktu zvýšila, protože firma dala na stůl nabídku schopnou konkurovat Číňanům.
„Po dvou letech jednání se povedlo spojit podporu EU i českou, abychom dali vládě Uzbekistánu ucelenou nabídku. To řešení je díky tomu velmi reálné,“ věří Novotný. Pokud Škoda Group v zemi uspěje, nechce se zastavit a plánuje vytvořit hub pro celou Střední Asii.
Potenciálně miliardový trh se Škodě Group nabízí v Indii, kde loni s tamním průmyslovým obrem Tata Group vytvořila společný podnik na výrobu komponentů pro vlaky. Miliardová Indie, kde působí i další české firmy jako Bonatrans, Promet či AMiT, může být pro Škodu hodně zajímavá. Dost to ale na začátku závisí na pomoci společnosti Tata, která je jako domácí partner pro rozjezd společného podniku klíčová.
V Plzni také nepouští ze zřetele Spojené státy. I tady by ale šlo pouze o dodávky komponentů a podle Novotného připadá takový krok v úvahu jen tehdy, pokud by se Škoda spojila s nějakým americkým partnerem.
AKVIZICE, NEBO ORGANICKÝ RŮST?
Minulý rok byl pro Škodu Group i obdobím, kdy usilovala o spojení se španělským výrobcem Talgo. Dávalo to smysl, neboť Talgo vyrábí vysokorychlostní vlaky a je velmi silné na jihoevropských a arabských trzích. Španělská vláda ale tlačila, aby důležitou firmu převzala domácí společnost. To se nakonec stalo a firmu krátce před Vánoci získalo konsorcium v čele s private equity Ekarpen s podporou státního průmyslového holdingu SEPI. Novotný přesto ještě vidí s Talgem určitou šanci. „Já věřím, že ve smyslu výrobních kapacit se spolupráce stále nabízí,“ uvedl.
Na dotaz HN, zda Škoda Group ještě zvažuje nějaké akvizice, byl Novotný opatrný. Jako lepší cestu vidí organický růst a kooperace. Ty jsou výhodné třeba pro zvýšení objemu tendrů, do nichž může Škoda Group jít. Novotný se ani nechce zavazovat k případnému trvalému strategickému partnerství. Jako ideální cestu vidí spolupráci na úrovni projektů, jako v případě německého Siemensu na vagonu ComfortJet pro České dráhy nebo na zakázce pro pražské metro D.
Velké možnosti ale vidí generální ředitel Škody Group jinde. „Určitá kooperace v rámci vývoje platforem je i mezi konkurenty žádoucí, podobně jako se to stalo v automotive,“ vysvětlil. Příkladem je spolupráce mezi Mercedesem, Scanií a Volvem v inženýringu jednotlivých platforem. Trojice evropských výrobců, která takto lépe konkuruje mimoevropským firmám, má zároveň větší sílu při nákupech materiálů a komponentů. Podobné spolupráce by snížily i tlak na výdaje na vývoj a inovace, které tvoří u Škody Group v průměru 90 milionů eur ročně (asi 2,2 miliardy korun).
FINANCOVÁNÍ MUSÍ BÝT UDRŽITELNÉ
Úspory nákladů, které umožní zlevňovat nabídky, jsou podle Novotného do budoucna důležité. Železniční dotace EU, ať už jde o Nástroj na propojení Evropy (CEF), půjčky Evropské investiční banky nebo národní podpory, totiž mají svoje limity. Zároveň se však nesnižuje potřeba obměny vozového parku. Podle Novotného musí banky, výrobci i leasingové společnosti změnit svůj pohled na financování těchto investic v řádu desítek až stovek miliard korun.
„Musí se vyřešit dlouhodobé financování těchto projektů. Nejen v realizační fázi, která může trvat tři roky, ale také při samotném provozu, který pokrývá dobu až 30 let,“ myslí si Novotný. Podle něj banky musí akceptovat 30letou smlouvu dopravce, který má vysoutěženou jednotkovou cenu za kilometr, jako zajištění pro úvěr. Zároveň by měly vzít v úvahu, že vlak je aktivum, jež se odepisuje tři dekády. Takový vlak ale může jezdit kdekoliv, nejen na vysoutěžené trase, což je podle Novotného pro financující banky další zajištění rizika.
Rozhovor publikovaly Hospodářské noviny jeho autorem je Petr Zenkler



